O Pevnosti

V srdci Moravy

V polovině 18. století se Marie Terezie rozhoduje o stavbě císařsko-královské hraniční pevnosti v Olomouci. Nechává zbourat všechna olomoucká předměstí a na jejich místě v roce 1745 staví bastionovou pevnost, jejíž plány položili rakouští vojenští inženýři, tehdy inspirováni francouzskou a nizozemskou školou. Na stavbě se podílí vojáci, najatí dělníci i trestanci.

V roce 1757 práce finišují. Pevnostní město je ze tří stran obklopeno vodou a volný přístup existuje pouze ze západní strany od Tabulového vrchu. Součástí opevnění je rovněž tzv. Korunní hradba v jižní části pevnosti, jejímž úkolem je chránit záliv vytvořený hradbami a Mlýnským potokem.

Právě za touto hradbou na jednom místě v roce 1857 vzniká jak dělostřelecký sklad, tak prachárna pro uskladnění střelného prachu a munice. Vše pro případ hrozícího vypuknutí války. Samotný areál Korunní pevnůstky, jenž je dnes hrdou součástí Městské památkové rezervace, už tehdy slouží jako hlavní vstup do Olomouce – do srdce Moravy, které s pevnou pravidelností tepe pro vědu a její moderní popularizaci.

Živelná kulturní památka

Bývalé vojenské skladiště a pozdější smutná ruina se v dubnu 2015 definitivně transformuje v progresivní muzeum vědy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Na hladký průběh a intenzitu proměny dohlíží přímo tým pracovníků Národního památkového ústavu v Olomouci, který od samého počátku klade důraz maximální zachování autenticity ojedinělé nemovité kulturní památky.

Především díky svému ojedinělému prostoru a aktuálnímu zaměření na neformální vzdělávání je dnes Pevnost poznání inspirativním prostředím. Půvabně se zde prolíná bohatá minulost s dynamickou současností a Pevnost tak oplývá potenciálem bavit všechny věkové kategorie. Od školáků přes vysokoškolské studenty až po rodiny s dětmi či seniory.